HITLERŮV SOCIÁLNÍ STÁT II Sociální přídavky, podpora rodin s dětmi "Tam, kde končí marxismus, začíná socialismus. Německý socialismus, jenž je povolán k tomu, aby v historii lidského ducha převzal místo po veškerém liberalismu, tomu špatnému duchu devatenáctého století, jenž v podstatě podminoval a rozložil jak socialismus, tak veškerou politickou intuici a politické zřízení, po veškerém západním liberalismu, který je dodnes zahrabaný v parlamentarismu a vydává se za demokracii. Německý socialismus nebude dílem III. Říše, bude spíše jejím principem."
(Moeller
Van Der Bruck, Le Troisiéme Reich, Fernand Sorlot, 1981, str.115;
vyšlo jako Das dritte Reich v roce 1920 ) Je docela zajímavé, že národní socialisté vytvořili pro pracující v předválečném Německu na svou dobu nevídaný systém sociálního pojištění, sociální péče a právní ochrany v pracovně-právních vztazích. Německého dělníka si podle mne prostě a jednoduše koupili. Jak už jsem psal v úvodu minulého článku, dva ze tří pilířů ideologie národního socialismu byly krev a půda (lid a vlast), čistotu německé krve upravovaly nejen nechvalně proslulé Norimberské zákony z roku 1935, ale i zákon o ochraně před dědičnými chorobami z roku 1933, jenž umožňoval nejen sterilizaci nemocných, ale v pozdějších letech v rámci nechvalně proslulé akce T4 i jejich fyzickou likvidaci. Národní socialisté se ve snaze o zdraví německého lidu zároveň pustili do kampaně proti alkoholismu a kouření. Na druhém Národním kongresu zabývajícím se veřejným zdravím, bojem proti alkoholu a drogám, byly formulovány čtyři požadavky (ochrana mládeže před alkoholem a tabákem, zákaz alkoholu při řízení, zvýšení produkce nealkoholických nápojů a konečně zrušení reklamy na tabák a alkohol). V novinách se objevily plagáty upozorňující na skutečnost, že vůdce nepije a nekouří (berlínský deník Auf der Wacht někdy v roce 1937). V roce 1939 celé vedení Hitlerjugend jako jeden muž přestalo kouřit: "Du hast die Pficht gesund zu sein!" proklamovalo se na titulní stránce příručky pro Hitlerovu mládež (tvá povinnost je být zdráv). Po nepříjemném zjištění, že se stále více zmenšuje natalita populace v Německu, přistoupili národní socialisté k ambiciózním krokům, jež měly umožnit co nejvyššímu počtu německých občanů nejen založit rodinu, ale zároveň v nich vzbudit a prohlubovat touhu k této významné životní události. Byla vytvořena tzv. manželská půjčka až do výše tisíce marek. Splácela se měsíčně a bez úroku ve výši jednoho procenta z celkové sumy, přičemž při narození každého dítěte se celkový dluh snižoval o dvacet pět procent. Od roku 1933 do roku 1936 bylo uzavřeno více, než devět set tisíc manželských půjček v hodnotě šest set milionů RM a v září roku 1940 výška půjček překonala miliardu RM. Institut manželské půjčky nepřestal existovat ani během války.
Mezi
další opatření demografické politiky Třetí říše patřily
nejrůznější formy rodinných přídavků, zejména však ty,
které byly určeny početným rodinám. Ženatý dělník se šesti
dětmi vydělávající si měsíčně 150 RM dostával 20 RM, což
se zvýšilo na 80 RM. Fiskální reformy z roku 34, 38 a 39 finančně
zatížily hlavně svobodné a rodiny bez dětí, zatímco otcové
početných rodin neplatili žádné daně, nebo jen velmi nízké.
Daňový systém byl doplněn systémem běžných a rozšířených
rodinných přídavků, přičemž na základě prvního se vyplácely
měsíční dávky počínaje pátým dítětem, ten druhý začínal
od třetího dítěte. Na rodinné přídavky měly stejný nárok i
osamělé matky, které navíc dostávaly finanční prostředky
během těhotenství. Od roku 1939 do roku 1942 se porodnost v Německu zvýšila o čtyřicet procent.
Na
začátku článku jsem několikrát použil pojem kolektivismus, zde
je jeho vymezení z Blackwellovy encyklopedie politického
myšlení: No a na závěr před další částí seriálu o národně socialistickém sociálním státu vám dopřeji trochu dobové kultury. Kurt Schwitters, německý dadaistický malíř a básník, jenž tvořil “malbu ze smetí” z objektů, které různě našel, patrně nepatřil k velkým obdivovatelům nejlepšího sociálního státu na světě. Z Německa uprchl před nacismem a jeho tvorba se nakonec dostala i do mnichovské galerie, kde bylo německému lidu předváděno v celé své hrůze tzv. zvrhlé umění. “Ursonáta” patří k jeho vrcholným poetickým výtvorům. Doporučuji všem, kteří ji neznají, jedná se o naprostou bombu :-)
|