V každém velkém městě byl nějaký klub, kde to všechno začalo. V Londýně se punks scházeli třeba v 100 Club a v Roxy, New York měl CBGB, v Praze to byla Chmelnice, no a v Brnálu jsme měli klub Křenová. V článku se vám pokusím ukázat, jak to vlastně tehdy probíhalo. Bohužel jsem nikde nesehnal fotografii klubu, tak přikládám alespoň snímek trolejbusu jedoucího ulicí Křenová směrem ke dnes již kultovnímu místu.

 

 

 

Punková scéna v Brně se rozjela hlavně díky tomu, že najednou bylo kde hrát. Do té doby punks jen seděli v hospodách, lámali do sebe škopky s pivem a nadávali na režim a na komunisty. Jiří Donné se staral o slušný rockový klub (samozřejmě na tu dobu) a nějakým způsobem dokázal nemožné. Podařilo se mu docílit toho, že v klubu mohly začít koncertovat nejrůznější punkové kapely. Nejdříve Zeměžluč a hardcore band S.R.K, ale brzy je následoval i Vzor 60 a další. Když se nám po několika zkouškách podařilo splácat dohromady asi dvacet minut repertoáru, posilnili jsme se několika lahváči a vyrazili jsme na první koncert. No a protože se celkem podařil, zařadili jsme se k bandům, co na Křence hrály pravidelně. Občas tam sice dorazili nějací starší kníratí týpci v kvádru, ale to už patřilo ke koloritu doby, ve které to chtěl komunista mít všechno pod dohledem. Prostě přišli a maník, co prodával lístky, je pustil dovnitř bez placení. Každému bylo na první pohled jasné, o koho se jedná. Nějak jsme to tehdy moc neřešili, byli jsme rádi, že vůbec můžeme hrát a že to orgán represivní státní moci nerozprášil vodními děly, slzným plynem, psy a obušky, jak by tomu bylo o několik let dříve na festivalu v Žabčicích...

 

 Vzhledem k tomu, že jsme neměli žádné oficiální papíry, na základě kterých bychom mohli hrát, byli jsme odkázáni jen na různé podzemní akce, které organizovaly máničky pod pláštíkem oslavy narozenin, nebo zásnub a podobně. A těch moc nebylo, navíc byly tyto koncerty dost riskantní a mohly špatně dopadnout. Oproti tomu Křenová, no to byla naprostá jistota. Tam se hrálo, chlastalo, navazovaly se kontakty a brněnská punková scéna konečně zapustila kořeny. Dělali jsme to tehdy z čistého nadšení, za koncert jsme dostávali maximálně pár piv, nebo guláš s chlebem, - - - - - tedy když jsme dorazili někde dál mimo Brno. Na Křenku jsme si mohli dotáhnout lahváče, nebylo, co řešit :-)))) Ostatně nám to bylo všem celkem jedno. Ještě před pár lety byl punk prostě a jednoduše v ČSSR zakázaný jako odporný projev dekadentního kapitalismu a naprosto nepřípustný kus smradlavého hovna v kvetoucí socialistické společnosti, záštitě míru a prosperity na cestě ke komunistickým ideálům. V době, kdy jsme začali hrát, se to trochu pohnulo kupředu a establišment poněkud povolil otěže, asi už mu pomalu docházel dech, nebo co. Nikdo si však nedovedl představit, že se to všechno za chvíli naštěstí zhroutí.

 

 Jednou nám Jirka Donné ukázal fotky, které nafotil během našeho koncertu. Když jsme uviděli ty pogující rozesmátá děcka, došlo nám, že jsou mnohem důležitější věci, než nějaké prachy a tak. Mělo to smysl. Hudba je kouzelná v tom, že reakce publika je okamžitá, kdo stál na scéně, ví, o čem mluvím. Bylo nám jasné, že existovala oáza něčeho pozitivního v tom komunistickém sajrajtu a že i my jsme byli její součástí. A to stálo za to všechno vynaložené úsilí. Ty radostné úsměvy nám to dodnes všechno dostatečně zaplatily. Díky. No, ale abych zbytečně neztrácel čas, měl jsem hromadu videí z té doby, ale nějakým prapodivným způsobem jsem je všechny ztratil. Ty vole, to jsem fakt celý já, totální kokot, - - - - - - nebo co, ani věkem se to bohužel nespravilo. Naštěstí jsem je neměl jen já, ale i basák kapely Modul, který mi něco z toho posledně dovezl a stáhli jsme to do počítače.  Když jsem na tom pak pracoval, tak jsem odrovnal počítač, - - - - prostě klasika :-)))) Naštěstí jsem si to ještě uložil na externí hard disk, takže jsem to mohl znovu udělat na laptopu a šoupnout pár kousků na YouTube. Jedná se o společný koncert několika punkových a hc kapel právě na klubu Křenová v Brně někdy začátkem dubna roku 1989. Bandy vystoupily zhruba v tomto pořadí : Zóna A, Zeměžluč, S.R.K. a nakonec Vzor 60, který hrál naposled v původní sestavě. V noci po akci totiž bubeník odjel vlakem a narukoval na vojnu. Nahradil ho pak skinhead Blekoš, týpek, který stojí u zdi nahoře uprostřed fotky. Zeměžluč už nějakou dobu visí na YouTube, tak jsem je znovu nenahrával a použil jsem již existující materiál. Všechno najdete dole v odkazech.

 

Video je dobré v tom, že na něm můžete vidět nejen kapely na scéně, ale také autentickou atmosféru v klubu a záběry tehdejších punks a dalších návštěvníků, kteří toho večera dorazili na Křenku. Třeba Fakina, to je ten týpek, který sedí na pohovce se svou ženskou a se státnickým gestem pronáší: "Hände hoch," (v příštím článku vám popíši hektické události spojené s cestou na koncert Radegastu a Kleci někde u Havířova, při které hustě řádil Fakinův brácha Šovin). Nebo scéna na hajzlech, kde si punks mydlí číra, tak ta je také kouzelná. Žádné spreje tehdy totiž v obchodě nebyly a lidi si je stavěli pivem, cukrem s vodou, nebo mýdlem.  No, nemá cenu to nějak dlouze popisovat, raději na to mrkněte a uvidíte sami. Jo a mně se v těch dobách vlastně splnil jeden z mých velkých snů. Pěkně dlouho jsem chtěl hrát v punkové kapele, ale pořád jsem nemohl sehnat lidi, kteří by do toho šli. Nebydlel jsem totiž v žádné pohraniční oblasti s výskytem punků jako Havířov, nebo Teplice a bohužel ani v Praze. Ale nakonec to vyšlo a měl jsem štěstí, že jsem byl u toho, když vznikala punková scéna na Jižní Moravě. Pozdě, ale přece, - - - - někdy stačí jen hodně chtít, udělat pro to maximum a být trpělivý ;-)

 

Zpět na hlavní stránku